Pokud definujeme pravidla pro podmíněné formátování v rámci téže oblasti, pak mezi nimi platí jisté zákonitosti (viz stránka Správa priority pravidel podmíněného formátování). Verze starší než Excel 2007 navíc zvládají maximálně tři podmínky.
Zkusme si microsoftí zákoník aplikovat na třech podobných příkladech.
Příklad 1
Pro hodnoty <= 30 neplatí žádné pravidlo. Pro hodnoty > 30 a současně <= 50 platí první pravidlo a bude aplikován jemu přiřazený formát. Pro hodnoty > 50 a současně <= 70 platí první i druhé pravidlo. Mezi nimi je ovšem formátovací rozpor (zelené versus oranžové pozadí) a proto bude aplikován formát pravidla s vyšší prioritou (umístěné v seznamu výše). Tím je první pravidlo (zelené pozadí). Tento předpis se uplatní i u hodnot > 70. V tomto případě vyhovují všechna tři pravidla. Mezi nimi je ale opět formátovací rozpor, a nejvyšší prioritu má nejvýše umístěné (první) pravidlo.
Příklad 2
Oproti předchozí ukázce je zde jedna podstatná odlišnost. I zde pro hodnoty > 50 a současně <= 70 platí první a zároveň druhé pravidlo. Mezi nimi tentokrát ovšem není formátovací rozpor – k zelenému pozadí se přidá podtržení obsahu (barva pozadí není ve druhém pravidle definována), tj. formátování se „sčítá“.
Příklad 3
Jak je vidět, zde se opět neuplatní podtržení pro hodnoty > 50 a současně <= 70. Je to proto, že jsme mezi prvním a druhým pravidlem obrazně řečeno „zarazili klín“ – viz zaškrtávací políčko Zastavit, pokud platí.
Příklad 4
Vaše očekávání se pravděpodobně naplní tehdy, když postavíte pravidla v opačném pořadí.
V praxi si raději zvykněte definovat pravidla tak, aby se nepřekrývala a číselné intervaly procházejte v jednom směru (zleva doprava).