Optimální šířka buňky je téma, které spadá vesměs do kurzu pro začátečníky. Je to proto, že už typicky vložení datumu do upravené buňky má často za následek zobrazení ### (dvojité křížky, jednoduše plot) značící nedostatečnou šíři buňky pro obsah.
Postačí roztáhnout sloupec v hlavičce na místě rozhranní dvou sloupců (klasiká metoda Táhni a pusť), nebo v tomto místě provést dvojklik (Excel sám najde nejdelší položku ve sloupci, která nezřídka leží mimo monitor a šíři přizpůsobí).
Osobně doporučuji ještě nějaké místo ručně přidat, aby byla tabulka „vzdušnější“.
Tento způsob si nemůžete dovolit v případě, kdy kupříkladu hlavička tabulky obsahuje delší popisek. Pak zvolze tlačítko Formát na kartě Domů…
V dalších testech byl jako etalon vybrán výchozí font Calibri velikosti 11. Šířka byla přizpůsobena dvojklikem na rozhraní sloupců v jejich záhlaví. Kupodivu někdy potřebná šířka závisí na měřítku užitém na listu (lupě). Akce začínala při 100 % a pokus byl opakován, pokud mezi 70 % (mnou zvolená hranice čitelnosti dat na 24″ monitoru) a 400 % šířka nevyhovovala (zmíněné zobrazení ### nebo se ukázal vědecký formát čísla). Výsledky ukazuje tabulka.
Symbol promile představuje pravděpodobně nejdelší znak ASCII/ANSI tabulky (0-255 znaků).
Velké dvojité W zde zastupuje odhadem druhý nejdelší (alfa) znak ASCII/ANSI tabulky.
Jestliže se nechcete v šířkách při sčítání ztratit (tabulkám v listech si přejete vymezit stejnou výslednou šířku), doporučuji volit celá čísla.
Numerická hodnota se vejde prakticky s jistotou do buňky šířky 16. Pokud uvažujeme měnu bez desetinných míst do řádu desítek milionů, pak si vystačíme s šířkou 13 (jestli jste pověrčiví, zvolte 14).
Datum se ve většině případů vejde do buňky šířky 11 (zpravidla nezobrazujeme slovní vyjádření). Nedoporučuji přitom v Excelu vkládat za interpunkci jinak typograficky správně užitou mezeru. Rok je někdy zbytečná až otravná informace, při jeho skytí formátem buňky klesne hodnota potřebné šířky až na 6.
Pravdivostním hodnotám stačí šíře 11.
Počítáte-li s chybovými hodnotami, nastavte šířku na 18.
Z praxe se mi nejvíc osvědčila výchozí šířka 14. Pokrývá s dostatečnou jistotou většinu typů netextového obsahu. Dovolím si ale ještě jednu úvahu.
Jak víme, rastr (mřížku) máme k dispozici v rámci listu pouze jednu. Musí tak být dostatečně jemná, aby celek působil kompaktně a prostor byl efektivně využit, přičemž individuální potřebu větší šíře řešíme slučováním buněk. Větší šířka buňky (sloupce) by měla být dobře dělitelná, i když kupříkladu dělení na tři části nemusí být rovnoměrné. Ideálně, pokud je šířka dělitelná číslicemi 2 a 3, tj. na poloviny, třetiny a jejich násobky. Jak asi tušíte, malinko to směřuje k prvočíslům a rozkladu na prvočinitele. K číslicím 2 a 3 se tak přidává ještě 5. Dobré variabilitě se tak těší třeba číslo 30.
Doporučený článek: Šířka sloupce a výška řádku v Excelu
Příloha obsahuje makra. Je to proto, že pro zjišťování šířky buňky používám na testovacím listu Excel4 funkci O.POLÍČKU (viz definované názvy, jinak to dnes nejde). Její ne úplně zdařilou modernizaci představuje běžná funkce listu POLÍČKO. Pro jistotu přepočtu po změně šířky doporučuji list přepočítat (ani jedna z funkcí není tzv. volatile).
optimalni_sirka_bunky.zip